16.díl - 2/2
16. 8. 2020
"Aku, víš co je dnes za den?" zeptám se miláčka, zatím co jsme u něj doma a on mě zas maluje.
"Hmmm, že by pátek?"
"Tak jsem to nemyslel!"
"A jak tedy?" zeptá se stále nechápající Aku.
Achjo, ten je tak natvrdlej...
"Dnes jsme spolu přesně dva měsíce."
Aku zvedne hlavu od papíru a překvapeně zamrká.
"Už?"
Kývnu.
"A tak mě Aku napadlo, že bychom se mohli v našem vztahu kousek posunout..."
"Jak to myslíš?" panebože, ten je dnes ale opravdu natvrdlý.
"Chtěl bych se s tebou milovat..." je mi trapně.
Aku vstane a popadne mě do náruče a nese mě do pokoje.
"Ted už nemůžeš couvnout."
´Vím, ale ani nechci...´
---
Zrovna jsme se pomilovali, ležím vedle Akua a bolí mě celé tělo. Můj milenec už tvrdě spí, ale já nemůžu usnout... Bylo to pěkné, ale úplně jiné než jak jsem si představoval a vysnil. Ale jsem rád, že to bylo s Aku, protože ho opravdu miluju. Odhrnu mu pramínek vlasů z obličeje a přitulím se k jeho teplému tělu a nedlouho potom usnu.
---
"Promiň Midori, ale dnes nemám čas, mám mnoho práce."
Už zase? Tenhle týden jsme se ještě neviděli, Aku má ve škole spoustu práce a na mě mu nezbývá už tolik času.
"Dobře, chápu. Kdy se uvidíme, už je mi smutno..."
"Buď velkej kluk a vydrž to, myslím, že o víkendu bych si na tebe mohl nějaký čas vyšetřit."
"Oki, budu se těšit. Miluju tě."
"Měj se Mi-chan."
---
Poslední měsíc se skoro nevidíme, je mi z toho smutno. Najednou mi zvoní telefon. Podívám se na displej a vidím, že mi volá Aku. Nadšeně zvednu hovor.
"Ahoj Aku, jak se máš? Dlouho jsme se neviděli... Stýská se mi!"
"Uklidni se Midori, mám se dobře, ale je spousta práce, ale o víkendu mám volno, tak mě napadlo, jestli se nechceš vidět? Že bychom si zašli do kina nebo tak nějak..."
"Moc rád! Kde se chceš sejít? Před kinem nebo budeš chtít před tím někam jít?"
"Příjd ke mě, kolem 14hod a pak spolu vyrazíme."
"Oki, příjdu. Těším se, páááá!"
"Pa."
---
"Aku, co se děje a kdo jsou ti kluci?"
"Co myslíš, Midori?"
"No měl jsem přijít k tobě a pak jsme chtěli jít do kina, ale nevěděl jsem, že chceš jít s kamarády..."
"Ty seš opravdu naivní blbeček, Midori!"
"Ehhh...?"
"No nečum na mě tak, nikam se nejde a raději se hned svlíkej!"
"Coooo? Nežertuj Aku! Nechej mě, já nechci..."
"Nedělej cavyky. Kluci si chcou zašukat, tak se nenechej pobízet a roztáhni pěkně nožky, jako jsi to dělal pro mě."
"Proč to děláš? Přece mě miluješ..."
"Tys tomu věřil? Opravdu, jak jsem řekl...naivní blbeček... Myslíš, že bych někdy mohl milovat někoho. jako jsi ty? Se na sebe podívej, nic zajímavého... Chtěl jsem jen někoho na sex a v tom jsi mi skvěle posloužil. Ted bys mohl pěkně posloužit mým přátelům... Popisoval jsem jim, jak při tom vzdycháš jako levná kurva a dostali na tebe chuť. Tak se přetaň bránit, ať ti můžu sundat to oblečení."
"Proč? To nemůže být prada...ty hajzle...nesahej na mě, odcházím!!!"
"To si jen myslíš, kluci, chyťte ho...myšička se chce vzpouzet, tak ji přivedem k rozumu...hahaha"
---
Bolí to, strašně to bolí. Ani mě nepřipravili a hned někdo začal do mě pronikat. Z očí mi teče proud slz a křičím, ať mě nechají. Není mi vyhověno, naopak...jako by je můj křik ještě víc nabudil. Dotyčný do mě okamžitě přiráží a nasadí rychlé tempo. Slyším jen jejich smích a vnímám jen bolest, která mi vystřeluje snad do celého těla. Mám pocit, že se roztrhnu, špatně už jsem roztrhl. Cítím teplou krev, jak mi teče po stehnech. Jakmile se jeden udělal, hned ho vystřídal další. Teď mi po stehnech neteče už jen krev, ale je mísí se se spermatem. Stále se snažím o útěk, ale nemožné, jakmile se o to jen pokusím, přilítne mi odněkud facka. Jsem potlučený a už jsem na pokraji svých sil. Přeju si jen jedno, ať to skončí nebo ať umřu. Další do mě vstoupil...je mi špatně...
"NÉÉÉ!!! Už prosím ne, nechte mě být!," křičím z posledních sil.
"Drž hubu ty couro, ještě si všichni neužili. A jestli budeš ještě křičet, tak ti do té tvé tlamičky něco narvu!" řve na mě Aku
"To bolí!!! Půsť mě, prosím, Aku!!!"
"Já tě varoval," s tím mě chytne za vlasy a trhne hlavou nahoru. Vykřinu bolestí. Toho využije a narve mi svůj penis do pusy. Začnu se dávit a vyčerpání omdlím...
---
Probudím se v nemocnici. Bolí mě celé tělo. U postele mi sedí máma, drží mě za ruku a pláče.
"Mami, kde to jsem?" mám sucho v puse a špatně se mi mluví. Máma se na mě smutně podívá.
"V nemocnici zlatíčko, neboj se, už bude dobře."
Kývnu, že rozumím a znovu usnu.
V nemocnici jsem skoro měsíc a zameškal jsem začátek školy. Pamatuju si, co se stalo je do té doby, než jsem omdlel, dál nevím. Od mámi vím, že mě někdo našel na ulici zabaleného jen v dece a šíleně potlučeného a od krve. Krom spousty modřin jsem měl nadvakrát zlomenou ruku a tři zlomená žebra, ty naštěstí neporanili žádné vnitřní orgány. Všechna tato zranění se vyléčila celkem rychle, ale noční můry a strach z lidí...toho se nemůžu zbavit. Začal jsem chodit na sezení k psychologovi, abych byl schopen se, co nejdřív vrátit do školy.
---
Netešil jsem se do školy, už jen kvůli tomu, že budu muset být v takovém kolektivu, ale to jsem ještě nevědě,l jaké hrůzy tam na mě budou čekat. Mezitím, co jsem byl v nemocnici, někdo roznesl, že jsem gay a prý si to za peníze rozdám s každým, nemusím vám říkat, kdo se o to zasloužil. Tyranie spolužáků nabírala na síle, až jsem se z toho jednoho dne zhroutil.
Poté jsem rodiče požádal, abych mohl zůstat doma a mít soukromého učitele a v pololetí nastoupit na jinou školu. Souhlasili, zařídili učitele a výběr školy nechali zcela na mě. Stále musím navštěvovat psychologa, sice se lepším, společnost většího počtu lidí mi už nečiní takové problémy, ale nočních můr jsem se ještě zcela nezbavil.
Už nikdy se do nikoho nezamiluju!
Nenechám nikoho, aby mi ulížil!
Něco jako láska neexistuje!
Chci být navždy sám!
---
Přítomnost, Midori
Už jsem se k tomu nikdy nechtěl vracet. Bolí to pořád stejně. Pláču, i když nechci, ale slzy si razí cestu ven. Nemůžu se na Shina podívat, určitě mnou teď opovrhuje... Určitě mě teď nechce, když ví, že jsem..."pošpiněný".
Shin mě najednou popadne do náruče a zaboří svůj obličej do mých vlasů.
"Miluju tě, Midori!"
PŮVODNÍ KOMENTÁŘE Z E-STRÁNEK:
:)
(Lafix, 11. 1. 2012 20:47)
áááááá, to je tak smutný, těším se na pokráčko :), jsem ráda, že jsem na tvé stránky natrefila :)
:-D
(Yena, 11. 1. 2012 9:25)
to bylo úžasné :-)))) už se těším na pokráčko, opravdu děkuji :-) a nechala bych jim uřezat nářadíčko....
*--*
(Wierka, 10. 1. 2012 22:11)
povídka se mi moc líbí... :o) ted jen čekat na další díly ..
co na to Shin.. no vzal to dobře (asi), a co ten fujkal Jire a jeho brachanec... snad nic zlého.. brr... A Sasaru s Garu hmmm... O:-)
co na to Shin.. no vzal to dobře (asi), a co ten fujkal Jire a jeho brachanec... snad nic zlého.. brr... A Sasaru s Garu hmmm... O:-)
:)
(Yuddle, 10. 1. 2012 22:05)
Musím říct, že tahle povídka je vážně dobrá, určitě by to chtělo i nějaké pokračování.. :)
:-)
(JinJin-kun, 10. 1. 2012 16:57)
ta kastracia nema chybu Yuki-cat :D :D
a nadherne to je :) som myslel ze dnes precitam cely pribeh, ale tak aspon sa mozem ist ucit, bleee, dufam ze tu bude dalsia cast zajtra, moze byt aj dnes :D :D velmi ma zaujima co spravi Shin :)
a nadherne to je :) som myslel ze dnes precitam cely pribeh, ale tak aspon sa mozem ist ucit, bleee, dufam ze tu bude dalsia cast zajtra, moze byt aj dnes :D :D velmi ma zaujima co spravi Shin :)
Honem další
(Yuki-cat, 10. 1. 2012 16:22)
Chudinka Midori, ten Aku je, ale hajzl.
Navrhuji kastraci, pokud uvažuješ o nějakém trestu do budoucna.
Moc se těším na pokračování, snad bude brzy.
Doufám, že tě ty komentáře příliš neotravují, bylo totiž dost snadné je psát, protože mě každý díl moc bavil.
Navrhuji kastraci, pokud uvažuješ o nějakém trestu do budoucna.
Moc se těším na pokračování, snad bude brzy.
Doufám, že tě ty komentáře příliš neotravují, bylo totiž dost snadné je psát, protože mě každý díl moc bavil.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář