Svět naší (zvrácené) fantazie

Chvilku si hraju s myšlenkou, že ho odmítnu. Přece jen jsem se nechtěl dát tak snadno, ale moje sebekontrola byla vždy špatná, lehce podlehnu pokušení a stejně jsem nikdy žádné předsevzetí nedodržel.

Otočím se, a aniž bych cokoliv řekl, si otevřu dveře spolujezdce a nasednu. Raven tohle naštěstí pochopil, jako můj souhlas, a už típe cigaretu. Nasedne, připoutá se, rychle mě políbí a už šlape na plyn.

Přijde mi, že celá cesta utíká mnohem rychleji než minule. Buďto jsem teď nevěnoval cestě příliš moc pozornosti anebo je to faktem, že Raven jede opravdu hodně rychle. Takže cesta, která nám minule trvala nějakou půlhodinu, byla během patnácti minut za námi a Raven smykem zastavil před bránou, div do ní nenarazil. Popravdě jsem byl rád, že už budu vystupovat, a tak když zastavil před domem, rychle jsem z toho vozu vyskočil.

„To si nás chtěl zabít?“ vyjedu na něj, zatím co on ležérně vystupuje a zamyká auto. Jen na mě mrkne a pohodí hlavou na znamení, ať jej následuji. Chtěl jsem mu ještě něco říct, ale nakonec jsem nadávky spolkl, naštvaně našpulil pusu a se značným dupáním, se vydal za ním.

Sice jsem tu už jednou byl, ale neměl jsem čas si to tu pořádně prohlídnout, a tak jsem to chtěl napravit alespoň teď, avšak Raven byl jiného názoru. Jen jsem se jednou otočil kolem své osy a on si mě už přitáhl k sobě. Ani vyjeknout překvapením jsem nestihl, jak jsem byl umlčen jeho rty. Sice jsem se ho snažil od sebe odstrčit, ale on se nehodlal vzdát, a tak jsem musel prohrát já. A prohrál jsem dobrovolně a rád.

Nahnul jsem hlavu na stranu, abych mohl prohloubit polibek, a do toho jsem mu obmotal ruce kolem krku. On zesílil svoje sevření kolem mého pasu a nedlouho na to mi začaly jeho ruce přejíždět po zádech nahoru, kde mi párkrát prohrábl vlasy či si mě ještě více přitáhl do polibku, a pak zas zpátky dolů až na zadek.

Lehce se odrazím od země a obtočím mu nohy kolem pasu a on mě chytí a někam se rozejde. To vše, aniž bychom přerušili polibek. Raven se nezastavuje, dveře rozrazí nohou a rozsvěcet nemusí, protože z krbu vychází tlumené světlo. Zastaví se až u něj a já spustím svoje nohy dolů. Díky tomu zjistím, proč zastavil právě tady.

Cítím, jak jsem se lehce propadl do měkkého koberce s vysokým vlasem. Rád bych zjistil, jestli je i tak hebký, ale Raven okusuje můj krk a zanechává tam fialové značky, a proto se nemůžu soustředit na nic jiného. Jako by jeho polibky odvály veškeré moje myšlenky a já proplouval prázdnotou, schopen jen cítit vlhké rty na svém krku, na klíční kosti a uších, a pár horkých rukou, snažící se mě vysvléknout z košile. Čas se zastavil a já opět vnímal jen Ravena.

Raven lačnil po mém těle, košile byla po chvilce na zemi a my jsme ji pomalu následovali též. Lehl jsem si na záda konečně mohl okusit komfort, jež mi poskytoval koberec pode mnou. Jako bych ležel v mechu, či na nadýchaném obláčku. Bylo to příjemné a do toho toužebné doteky mého milence. Připadal jsem si jak v ráji.

Ravenovi přestal stačit prostor, kterému se věnoval, a tak začal jazykem a zoubky mapovat cestičku směrem dolů. Nezapomněl se zastavit u bradavek a pohrát si s nimi. Lízal je… laskal… trochu zatahal zoubky, aby je následně sál, až byly skoro úplně červené a na dotek velmi citlivé.

Kroutil jsem se pod jeho doteky a snažil se dotlačit jeho hlavu na místo, které si jeho pozornost žádalo nejvíc. Ale to ještě stále bylo uvězněné v oblečení a Raven dokonce vypadal, jako by mu to spíš vyhovovalo, nejspíš se mě rozhodl mučit.

„Raven, prosím… neprodlužuj to…“

Zvedl pohled od mého podbříšku a jako šelma, která konečně dostala svou kořist do úzkých, se na mě usmál a v očích mu nebezpečně zajiskřilo. Během minutky jsem měl všechno zbylé oblečení dole a ani Raven nezůstal pozadu a já mohl opět obdivovat tu antickou nádheru. Hotový řecký bůh…

Další dravý polibek, při kterém se vklínil mezi moje nohy a já mu je ochotně roztáhl ještě více. Skláněl se nade mnou a jeho ruka mi bloudila po celém těle, hladil mi bok, potom stehno, až nakonec zamířil k mému penisu, který jen párkrát pohladil a to tak jemně, že mám pocit, jak by se mi ten dotek snad jen zdál. Mučí mě, burcuje moje smysly…

Zničehonic mi podebere nohy v kolenou a já cítím, jak mi přejíždí kluzkým penisem po otvůrku. Ani jsem si nevšiml, že by si jej namazal. Co mě ale děsí, je jeho ďábelský výraz a svůdný úsměv, který po mě hodí. To chce do mě proniknout bez přípravy?

Nestačím vyslovit ani hlásku a už se do mě pomalu noří. Zaplať pánbůh za to, že nejsem panic, protože, i přestože moje svaly jsou na tohle zvyklé, cítím mírnou bolest a neubráním lehce bolestivému syknutí. Konečně je ve mně až po kořen. Skloní se ke mně a začne mě líbat.

„Promiň, ale už jsem to nemohl vydržet,“ zulíbává mi celou tvář, „ale když ty jsi byl tak rajcovní a já se prostě už nemohl zdržovat nějakou přípravou. Už jsem měl na tebe až moc velkou chuť,“ zašeptá mi do ucha a celé ho olízne a kousne do lalůčku. Projede mnou vlna vzrušení a já se neprozřetelně pohnu.

Další vlna slasti zasáhla jak mě, tak i Ravena. Jazykem mi přejede po krku a poté se zakousne a stejně tak začne do mě přirážet. Dokonalý pocit! Nejsem žádný masochista, ale trocha bolesti není někdy na školu, a pokud se užívá s mírou a ve správný okamžik, celý sexuální akt nabyde na intenzitě. Jako právě teď…

„Ravene! Víc! Nestačí to!“ víc smysluplnější větu jsem nebyl schopen dát dohromady. Raven vyklouzl ze mě a rychle mě přetočil na břicho. Já se zvedl na kolena a vyšpulil na něj svůj zadeček. Raven mému pozvání mohl jen těžko odolat a, jen co do mě opět vnikl, začal s opětovným přirážením. Slastí jsem přivíral oči a v dlaních svíral onen měkký koberec…

V krbu praskalo dřevo a kromě toho se pokojem nesly i dva vzrušené hlasy, které po dvou větších výkřicích utichly, a slyšet bylo už pouze unavené oddychování…

Unaveně ležím a zezadu se na mě tiskne Raven, který je ještě stále ve mně. Srdce mi divoce buší, po těle mi tečou kapičky potu a na svém bříšku cítím svoje sperma.

Jsem příjemně unavený, pokoj voní dřevem a vůní milování a praskající dřevo tomu dodává příjemnou a lehce tajemnou atmosféru. Náš dech se pomalu zklidňuje a i srdce bije v mnohem pomalejším tempu.

Raven ze mě pomalu vyklouzl a opět mi začal líbat rameno a zamířil přes krk až k oušku. Být kočkou, tak předu. I přes to, že mám rád sex, tak miluju i mazlení a s Ravenem se mi to líbí hodně.

„Opět to bylo fantastické!“ zašeptá. Musím se pro sebe usmát, cítím to stejně. Potočím hlavu k němu a nechám se políbit.

„Souhlasím,“ jedno slovo a opět se natáhnu pro polibek.

Raven se přidá a nakonec mě převalí na záda a opět se ke mně tiskne a hladí po celém těle. Tohle něžné mazlení nakonec vyústilo v další, avšak v mnohem pomalejší, ale o to intenzivnější, milování.

Ležíme na koberci, resp. na něm leží Raven a já na něm. Nevěřili byste, jak pohodlný polštář to je. Hlavu mám položenou na jeho rameni, oči mám zavřené, rukou hladím Ravenovu hruď a poslouchám to příjemné ticho, které v místnosti panuje.

„Kdepak jsi vůbec byl ten týden, co ses neukázal?“ zkusím se zeptat na otázku, které mě zajímá ze všeho nejvíc.

„Pročpak? Chyběl jsem ti snad?“ zasměje se Raven. Zvednu se z něj a bouchnu ho pěstí do hrudi.

„Komu bys chyběl? Zas tak moc si nefandi,“ vyjedu na něj, snažíc se tím zakrýt to, že mi opravdu bylo líto, když tehdy nepřišel. Raven se přestal smát, ale úsměv na tváři mu hrál stále. Nemohl jsem se na ten jeho pobavený výraz koukat a tak jsem si opět lehl na jeho rameno.

„Musel jsem pracovně pryč, byl jsem celý týden v Evropě,“ odpoví mi na mou otázku a políbí mě do vlasů, „Ale hned jak jsem přijel, zamířil jsem za tebou.“

Ani nevíte, jak mě to potěšilo. Není to žádné vyznání, ale u srdce to zahřálo. Ale nesmím zapomínat, že tohle není žádný vztah, pouze jde o vzájemné uspokojování potřeb.

„Jdeš zítra do práce?“ přeruší Raven tok mých myšlenek.

„Ne, pročpak?“

„Jen tak, napadlo mě, že bychom mohli něco podniknout.“

Rychle se zvednu z jeho ramene a nevěřícně na něj koukám.

„Co se děje?“ zeptá se mě, když vidí můj výraz, který asi nebyl moc inteligentní.

„Nic… jen… Mám to brát jako pozvání na rande?“

„Přeber si to, jak chceš,“ mrkne na mě a přitáhne si mě do polibku, který mu s radostí oplatím. On potom přes nás přehodí lehkou deku a oba se odeberem do říše snů.