Svět naší (zvrácené) fantazie

Spokojeně ležím Ravenovi na hrudi a jemně mu po ní přejíždím prsty, kterými vytvářím nepravidelné obrazce.  Ale vzhledem k tomu, že není lechtivý, mě to po chvilce přestane bavit. Obtočím mu tedy ruku kolem pasu a ještě víc se k němu natisknu. Obličejem se mu zavrtám do prohlubně u krku a nasuju jeho vůni a celkově si užívám to teplo, které mi jeho tělo poskytuje, a samotnou jeho přítomnost.

Týden byla šíleně dlouhá doba a vzhledem k tomu, že Raven si našel čas zavolat mi jen dvakrát, tak to utíkalo ještě pomaleji. O to větší mě čekalo překvapení, když dnes večer… no možná už včera, vešel k nám do restaurace s úsměvem od ucha k uchu. Posadil se k baru a hned mi začal dělat nemravné návrhy, kterým já samozřejmě nemohl odolat. Co taky čekat po týdenním půstu…

Jsem tak nadšený z jeho přítomnosti, že mu začnu jemně přejíždět rty po krku a sem tam ho jemně políbím, či polaskám špičkou jazyka. Raven má vynikající sebeovládání, pokud už teda neusnul…

Neusnul… To zjistím hned, jak mě rychle přetočí pod sebe a z části mě zalehne svým tělem.

„To ti to dvakrát nestačilo?“ zavrčí mi svůdně do ucha, načež jej pak lehce zkousne. Mnou opět projede vlna vzrušení. Ne… nestačilo… a proto si ho přitáhnu do vášnivého polibku. Vědomě pohnu pánví proti jeho noze, aby mohl cítit, že jsem opět vzrušený. Raven se jen lehce uchechtne do polibku a ruka, kterou si mě doteď přidržoval za krk do polibku, mi po boku sklouzne až k zadečku, který chytne a silně promne.

Slastně zavzdychám a opět mu vyjdu pánví vstříc. Raven to naštěstí nezdržuje, hned na to se vklíní mezi moje nohy a na jeden příraz do mě pronikne.

Pokojem se rozlehnou dva vzrušené výkřiky, které jsou následovány slastnými vzdechy.  Z předešlých dvou milování jsem byl ještě dostatečně roztažený a uvolněný, takže Raven mohl hned začít přirážet.

Nespokojeně zamručím, jak mě na tváři lechtají sluneční paprsky a snaží se mě dostat z postele. Přetočím se tedy na druhý bok, zády k oknu, a ještě si pro jistotu přetáhnu peřinu přes hlavu. Vím, že musím jít do práce, ale dnes se mi prostě nechce, necítím se ve své kůži. A skoro celá noc promilovaná s Ravenem mi k elánu taky nepřidala.

Ještě chvilku si užívám tepla, které se mi přes noc podařilo vytvořit, než nakonec usoudím, že bych mohl vstát a jít dělat Ravenovi společnost. Prudce ze sebe odhrnu peřinu a ta záplava slunce v pokoji mě na chvíli oslepí a já musím počkat, než si oči na tu záři zvyknou.

„Taky si dnes nemuselo vyjít,“ vyčtu Slunci a s naštvaným mručením se odeberu do koupelny.

Ranní, nebo možná dopolední, opravdu nemám pojem o čase, hygiena mi nakonec zabrala dobrou půlhodinu. Přece jen ta teplá voda ve sprše byla příjemná. Jen v ručníku sejdu dolů do haly a pak do kuchyně a jídelny, ale Raven nikde. Že by už odjel do práce? To těžko, to by mě vzbudil než by odešel. Takže kde je? Porozhlídnu se kolem a přemýšlím, jestli je vhodné mu tu šmejdit po celém domě. Sice tu poprvé nejsem, ale i tak jsem tu stále hostem a jak vím, Raven si potrpí na své soukromí. Naštěstí zrovna do jídelny vejde Ravenova komorná, nebo kdo to je. Je to postarší paní a vím, že mu chodí na nákupy a něco málo pouklízí a někdy i uvaří.

„Dobrý den,“ pozdravím a tím na sebe strhnu její pozornost, „Nevíte, kde bych našel Ravena?“

„Mladý pán je u bazénu,“ a přejde k ledničce, kam začne vybalovat nákup.

„Bazén?“ netušil jsem, že tu má i něco takového. Ona jako by snad vycítila, že naprosto nevím, kde to je, mě nasměruje chodbou směrem na zahradu, kde vejdu do jedněch dveří a tam, že je krytý bazén. Poděkuju a vydám se za Ravenem.

Oki. Tak bazén jsem čekal, ale ne plavecký stadion. Vždyť tohle je skoro stejně jako městský bazén! Úžasle se rozhlížím kolem sebe, Raven zrovna plave směrem ke mně a v jednu chvíli mi přijde, že si mě všiml, což se mi taky potvrdí, když změní směr a zamíří ke mně. Přejdu k okraji, čupnu si a počkám, až připlave.

„Dobré ráno,“ pozdravím ho, když doplave a chytí se okraje bazénu. Ještě se skloním a věnuju mu dlouhý polibek.

„Skoro 11hod říkáš ráno?“ řekne s úsměvem a přitáhne si mě ještě do jednoho polibku. Ten čas mě překvapí, rád spím, ale zas dlouho… to se mi moc často nestává.

„Nepřidáš se?“

„Ne díky, právě jsem se osprchoval a nechci smrdět po chlóru,“ odmítnu, ale Raven to zřejmě nepochopil. Chytl mě za ruku a i s županem mě stáhl do vody.

„Ty,“ snažím se vykuckat vodu z plic, „To se mě snažíš zabít?“ vrhnu na něj nebezpečný, přímo zabíjející pohled. Ale to Ravena spíš ještě víc pobaví. Přiblíží se ke mně, rozváže mi župan.

„Co to-„ nestihnu říct, protože mě začal vášnivě líbat a při tom jsem cítil, jak mi z ramenou stahuje župan. Přeruší polibek a začne mě líbat na krku. Chci mu na to něco říct, ale jako bych spolkl jazyk. Najednou mi podebere nohy v kolenou a zády natiskne o stěnu bazénu. Než stačím něco namítnout, opět mi uvězní rty v polibku a začne do mě pomalu pronikat. Bez přípravy to jde trochu víc ztuha, ale Raven je trpělivý a nespěchá a po chvilce ho mám v sobě úplně.

„Vždycky jsem se chtěl milovat v bazénu,“ zašeptá mi do ucha a začne přirážet. Táhle zasténám. Prostě miluju milováním s ním a snad se ho nikdy nenabažím. Obtočím mu nohy kole pasu, a ruce kolem krku. Líbám ho, zatím co on do mě rychle přiráží a svírá můj zadek v pevné sevření. Zasténám mu do polibku a škádlivě stáhnu svaly. Za což si vysloužím menší kousnutí.

„Neprovokuj,“ a několikrát pořádně přirazí, až mám pocit, že mi vyrazí dech, a když ještě začne zpracovávat můj penis…

Napnu se jak luk a nebýt za mnou stěna, už jsem dávno pod vodou. Ještě dva přírazy, pevné sevření boků a hned na to cítím, jak se mé nitro naplňuje Ravenovým semenem.

„Ty seš prostě neukojitelný,“ neodpustím si po chvíli poznámku a začnu ho hladit po zádech.

„Za to můžeš ty,“ zašeptá mi do krku a začne ho pomalu líbat, „Seš jako droga,“ a kousne mě a já mám takový pocit, že ve mně opět tvrdne.

„Musím do práce,“ slastně vzdychnu.

„Ta ti zatím neuteče,“ a začne se ve mně opět pohybovat, „Klidně tě zavezu,“ nikam nespěchá. Je to pomalé a mučivé tempo.

Musím s ním v duchu souhlasit! I on je jako droga! Miluju ho čím dál víc a mám pocit, že mi to přestává stačit. Mám pocit, že chci od něj víc… slyšet dvě slova, které já říct nedokážu, protože nevím, jestli i on to tak cítí. Chci, aby byl jen můj… a aby on chtěl, aby byl jen jeho…