Svět naší (zvrácené) fantazie

Chris

Koukám na všechny kolem, jak si užívají pohodovou vánoční atmosféru. Myslím, že už to jsme všichni, což se mi taky za chvilku potvrdí tím, že předstoupí Tom a začne vykládat svůj vánoční proslov. Když zmíní, že to oslavujeme v „rodinném kruhu“ musím se usmát. Je to pravda. Jsme taková malá divná rodina…

Povzdechnu si…

„Děje se něco?“ obtočí se mi kolem pasu dvě silné paže a u ucha slyším velmi známý hlas.

„Ne, nic,“ usměju se a natočím hlavu k Joshovi. Vím, že bych mu to měl říct, ale nemám to srdce. Bude lepší, když ho postavím před hotovou věc.

„Takže, začneme s losováním,“ zakřičí zase Tom a vylosuje první papírek, a po něm další, a další…

No nakonec to není zas až tak špatný dárek. Tohle se bude hodit vždycky. Koukám na velký dárkový koš, který je plný kondomů nejrůznějších druhů a vůní, nějaký ten vibrační kroužek a nesmí chybět ani notná dávka lubrikantu…

„Nesnížíme dnes večer zásoby?“ okusuje mi Josh ucho, zatímco mě drží za boky a vlní se se mnou do rytmu hudby.

„Možná,“ a opřu se o jeho tělo a nechám se vést.

„Jak možná?“ kousne mě Josh do ucha a otočí si mě k sobě.

„Tak, že by určitě?“ obmotám mu ruce kolem krku a natáhnu se pro polibek.

„To je správná odpověď,“ zašeptá mezi polibky a přitiskne si mě k sobě ještě blíž. Spokojeně vydechnu. Tohle miluju!!!

„A nezdejchneme se dřív?“ zašeptá mi krku, který zatím posévá drobnými polibky. Jak rád, bych mu vyhověl a hned řekl, balíme si věci, jdeme využít náš vánoční dárek, ale nejde to. Ještě musím něco zařídit.

„Ještě vydrž, jo?“ vzdechnu, i když jeho metodě přemlouvání odolávám jen horko těžko.

„Proč? Máš snad s někým rande a já o tom nemám vědět?“ poškádlí mě Josh a kousne mě do krku.

„Joshi,“ řeknu uraženě, i když vím, že si jen dělá srandu, tak jeho hru hraju taky.

„Copak ty můj Ledový princi?“ a silně mi promne zadek.

„Zlobíš,“ a vklouznu mu jazykem do ucha.

„Ty taky,“ odtrhne se od mého krku a začneme se líbat.

No líbáme se pěkně dlouhou dobu, do toho se vlníme do rytmu hudby a prostě si užíváme přítomnost toho druhého. Ale vím, že to nemůžu odkládat do nekonečna a čím dřív to budu mít za sebou, tím lépe.

„Omluvíš mě?“ a vymaním se Joshovi ze sevření.

„Jo, ale hned se mi vrať,“ mrkne na mě a zamíří k baru, nejspíš má žízeň. Já přejdu k našemu dnešnímu dýdžejovi a poprosím ho, aby ztlumil hudbu.

„LIDI!,“ zakřičím, aby získal pozornost všech v sále. Taky se hned na mě otočí pohledy všech, včetně Joshe, kterému v obličeji dokážu přečíst, že nechápe, co se děje. „Za prvé bych chtěl říct, že jsem rád, že tu dnes všichni jste, protože to, co se teď chystám říct, bych chtěl říci vám všem.“ Chvilku se odmlčím, abych našel ty správná slova. „Myslím, že většina z vás nezná důvod, proč jsem sem přišel pracovat a nebudu o tom sáhlodlouze povídat ani teď. Jen řeknu, že jsem měl dluhy a na jejich zaplacení jsem potřeboval peníze. A tak jsem skončil tady. Vím, že nějakou dobu jsem si od vás držel odstup, ale nedělal jsem to proto, že bych vás neměl rád, prostě jen…“ zase odmlčím, „Prostě jsem se takhle chránil.“

Vidím na nich, jak čekají, co jim vlastně chci říct.

„A tím se dostávám k jádru věci… Jde totiž o to, že jsem svoje dluhy konečně splatil a já se vracím do své práce, kterou jsem dělal před tím,“ nastalo ještě větší ticho a atmosféra se dala krájet. Kouknu směrem k Joshovi a vidím, jak na mě nevěřícně kouká a pusu má otevřenou dokořán. „A proto bych se s vámi rád rozloučil. I přesto, že jsem tu nechtěl pracovat, jste mi přirostli k srdci a mám vás rád.“ Usměju se na všechny, ale ti vypadají jak opaření. Ale jako první se vzpamatuje Micky a hned je u mě a poplácává mě po zádech.

„Jsem rád Chrisi, i když nám budeš chybět. Ale hlavně, že nemáš dluhy… Tak dělej, co tě opravdu baví,“ stiskne mi povzbudivě rameno.

„Děkuju,“ usměju se a začnu se prodírat davem směrem k Joshovi. Najednou mě někdo chytí za ruku a já se musím otočit. Stojí tam Viky a drží mě oběma rukama a v očích slzy.

„Co se děje Viky?“ nevím proč pláče.

„Ty opravdu odcházíš?“ řekne plačky a mou ruku nepouští. Smutně se usměju a přitáhnu si ho do náruče. Žárlivý pohled nedaleko stojícího Andyho ignoruju.

„Ano, Viky.“

„Ale co naše trio?“ vzlykne.

„Najdete si někoho jiného. Nejsem nenahraditelný,“ snažím se ho povzbudit. „A navíc, vás budu chodit navštěvovat.“

„Slibuješ?“ zvedne ke mně uslzený pohled.

„Slibuju,“ a nabídnu mu malíček na stvrzení slibu. Ten se usměje a hned se mnou proplete svůj malíček. Ještě mu pocuchám vlasy a on se pak rozuteče zpět ke svému Andymu.

Já zaměřím svou pozornost zpět k Joshovi. Sedí ke mně zády a zřejmě něco pije na baru. Je mi jasný, že je na mě naštvaný… Ale musel jsem to udělat takhle…

„Joshi,“ promluvím na něj jemně, položím mu ruku na rameno a sednu si na židličku vedle něj.

„Proč jsi mi to neřekl?“ Věděl jsem, že se na to zeptá.

„Chtěl jsem,“ řeknu popravdě, „Ale na druhou stranu jsem věděl, že takhle to bude lepší. Nechtěl jsem, abys mě přemlouval.“ To je taky pravda.

„Jak je to dlouho, co ses rozhodl?“ stále se na mě nekouká. Já se otočím k barmanovi a objednám si pití.

„Asi čtrnáct dní. Přišlo mi oznámení, že jsem zaplatil poslední splátku a pak už to šlo rychle. Optat se v bývalé práci, zda mají místo, pak jít za Tomem…“

„Aha,“ upije a poté se ke mně konečně otočí.

„A co my?“ zeptá se a já musím říct, že tahle otázka mě zaskočila.

„Co my?“

„No co bude dál?“

„Nevím, co tím myslíš, ale já nehodlám nic měnit. Ano, odcházím z práce, ale to přece neznamená, že odcházím i od tebe,“ rozohním se ale hned se uklidním, když se Joshovi na tváři rozlije šťastný úsměv. „Co je?“ zeptám se teď úplně mimo.

„Nic, jen jsem si oddechl,“ a pohladí mě po tváři, „Myslel jsem, že když končíš s tímhle životem, rozhodneš se skončit se vším, co tě s touhle etapou života spojuje a mohlo by ti ji připomínat,“ řekne mi upřímně svoje obavy a mě z toho zahřeje u srdce. Nakloním se k němu, obejmu ho kolem krku a zašeptám mu do ucha.

„Tady končím, ale s tebou chci být pořád. Miluju tě,“ a políbím ho na krk.

„Já tebe taky,“ odtáhne se ode mě, aby mě mohl vášnivě políbit na rty.

„Nepůjdeme tedy zužitkovat dnešní dárek?“ mrknu na něj škádlivě a já jen vidím, jak se Josh zhluboka nadechne, na ex dopije zbytek pití a s krabicí pod paží mě táhne pryč.

Tohle budou opravdu veselé vánoce…