Svět naší (zvrácené) fantazie

Tom

Jsou Vánoce a to pro nás znamená jen jedno. Na tři dny zavřeme dveře našeho podniku a užijeme si trochu toho volna. Děláme to tak každý rok a ani ten letošní nebude výjimkou. Celý prosinec jsem pracoval, zařizoval a dnes, na Štědrý večer, moje snaha snad bude mými zaměstnanci oceněna.

Všichni už jsou tady a jen čekají na můj zahajovací proslov. Vezmu teda do ruky jednu ze skleniček se šampaňským, ostatní mě napodobí a já před ně předstoupím.

„Ahoj všichni,“ pronesu a za to si zasloužím potlesk a hvízkot, „Rok se s rokem sešel a my slavíme spolu další Vánoce. Jsem rád, že jsme se tu takhle pěkně sešli a užijeme si tenhle sváteční večer,“ na chvilku se zamyslím a pak pokračuji, „Řekl bych přímo v rodinném kruhu,“ tím jsem si zajistil další souhlasný potlesk. Říkám pravdu, i přesto že si jsme vzájemně cizími lidmi, jsme skvělý kolektiv, jehož osudy se více nebo méně proplétají. Nešťouráme se v osobních životech druhých, ale když je potřeba nabídneme pomocnou ruku.

„Proto prosím, užijte si dnešní večer,“ zakončím svou řeč a následně se napiju ze své skleničky. Kolegové mě napodobí a začne vášnivá debata, kdo si co dnes vylosuje ve Vánoční tombole. Abych to uvedl na pravou chvíli, každý účastník, popř. pár, donese nějaký dárek, a pak se losuje příjemce toho dárku. Je to zajímavá a vtipná zábava. Každý rok se všichni předhánějí, kdo donese zajímavější, bláznivější, extravagantnější, atd., dárek.

Když mám nachystaný košík se jmény, opět si vyžádám pozornost davu a dám se do losování jednotlivých dárků. No chvíli nám to trvá, ale na tempu zábavy se to nikterak neprojeví. A když už jsou všichni obdarovaní, započne teprve ta pravá zábava. Hlasitá taneční hudba, lidi bavící se nad svými dárky, či sedící na baru a vychutnávajíc dobré jídlo a pití. Jednoduše je tu rušno, ale je to takový ten příjemný ruch, kdy je vzduch plný radosti a smíchu.

Já se odeberu k baru, kde si naliju lepší whisky a pak se přesunu k blízkému stolu, který se prohýbá pod tíhou všemožného dobré jídla, jako jsou chlebíčky, jednohubky a jiné dobroty. Mám hlad a navíc u něj již stojí moje drahá polovička.

Saimon

Poslouchám Tomův proslov a lehce se usmívám. Je to sice jen asi půl roku, co jsem tu začal pracovat, vlastně ze všech jsem tu nejkratší dobu, a i přesto se mi dostalo vřelého přivítání. Dokonale jsem zapadl do kolektivu a i přes to, že se někomu může tohle místo zdát nevkusné, vulgární a bůhví co ještě, já se tu cítím dobře.

Je teda pravda, že poslední dobu na mě Tom nemá čas, ale chápu, že má spoustu práce. Jednak celý měsíc zařizoval tohle a taky na něm vidím, že má nějaké menší starosti, zřejmě něco v práci. Neptám se ho, sice mě to zajímá, ale když mi to bude chtít říct, tak mi to řekne a do té doby mě je po tom putna.

Následuje losování dárků. Já žádný nedonesl a tak se téhle hry nezúčastním. Místo toho se přesunu ke stolu s jídlem a začnu jíst. Mám šílený hlad a všechno vypadá tak lákavě. Tak to do sebe začnu ládovat. Jeden by řekl, že vypadám jak prasátko, které právě pustili ke korýtku plného dobrého žvance. Stejně jako ono i já to sebe rvu, jako bych týden nejedl a jako bych měl strach, že by mi to snad někdo mohl vzít, či sníst.

„Saimone, necpi se tak,“ napomene mě Tom, který už ukončil tombolu a teď přišel za mnou. Zamračím se na něj. Nemám rád, když mě peskuje. Někdy je ten velký věkový rozdíl až moc výrazný. Polknu poslední sousto.

„Mám hlad a je to dobrý,“ odpovím prostě a nacpu si do pusy další, skoro celý chlebíček.

„Nezakazuju ti jíst, jen abys tak nehltal, není to dobré na žaludek,“ pokračuje ve svém kárání. Jen protočím oči a jen co se mi uvolní puse trochu místa. Nacpu tam zbytek toho chlebíčku.

Tom

Nevěřícně koukám na Saimona, jak do sebe cpe jeden chlebíček za druhým a ještě tak velká sousta. Nechápu, jak někdo toho může sníst tolik a že se mu může do pusy tolik vejít… No, i když… vzhledem k tomu, co všechno v posteli praktikujeme, bych se nad „objemem“ jeho úst a polemiky nad tím kolik se mu tak toho vejde, neměl pozastavovat.

Nechám teda Saimona se svými chlebíčky a začnu se procházet po baru. Vždy se u někoho zastavím, trochu si pokecáme a já pokračuju. No netrvá dlouho a mám po svém boku Saimona. Chápu to tak, že teď je spokojeně nacpaný a jeho zájem se už netočí jen kolem jídla a již postrádá mou přítomnost. Majetnicky si ho tedy přitáhnu jednou rukou k sobě a povídáme si s ostatními společně a čas příjemně ubíhá.

Nakonec skončíme na baru, kde popíjíme a věnujeme se jeden druhému. No alkohol a dobrá nálada jen přispívají k nemravným myšlenkám, no alespoň u mě, a já mám za chvilku v hlavě jen to jedno. A když si navíc Chris, vyžádá pozornost, že chce něco říct a s tím něčím jsem už seznámen. Nenápadně vezmu Saimona kolem ramen a začnu ho táhnout ke mně do kanceláře.

„Proč jdeme k tobě do kanceláře?“ zeptá se mě na schodech. Já mu neodpovím a jen, co za námi zavřu dveře, vrhnu se na něj jako šelma na svou kořist. A jsem neskonale rád, že mi Saimon neodporuje, asi za to může ta trocha alkoholu, ale stěžovat si nebudu. Těší mě to.

Vysadím ho na svůj stůl a nepřestávám ho líbat. Nejde o nic romantického či jemného, je to spíše živočišné. Ostatně takhle to mám rád a ani Saimon si zatím nikdy nestěžoval. Tím nechci říct, že nejsem pozorný, na začátku jsem takový byl. Přece jen jsem musel brát ohledy na Saimonovu nezkušenost, ale přece jen po půl roce sexování si myslím, že je jeho prdelka dostatečně rozpíchaná a tak se nemusím už tolik zdržovat důkladnými přípravami na svůj vpád. Což já jen vítám.

Přesunu se na jeho krk a párkrát do něj kousnu, až mu tam zůstali červené otisky. Proto ono místo teď naopak jemně polaskám špičkou jazyka. Saimon to má takhle rád, vzrušuje ho ta lehká hranice a dokonalý kontrast mezi malou bolestí a jemnou péčí. Což se mi taky potvrdí hlasitým a hlavně vzrušeným vydechnutím, mého jména.

Vyhrnu a následně mu přetáhnu tričko přes hlavu a hned se dám do laskání jeho bradavek. Koušu je a saju je, až jsou tmavě růžové, skoro červené. Saimon mi dlaněmi vklouzl do vlasů a přitahuje si mou hlavu blíž k hrudi, jak si žádá více. Rád bych mu vyhověl, ale to bych mu je snad musel ukousnout… Už teď je koušu celkem dost…

Jemným kousáním se tedy přesouvám, přes jeho hruď a bříško až k lemu jeho kalhot. Obratně je rozepnu a i se spodním prádlem letí hned kamsi do kouta místnosti. Saimova chlouba se již tyčí a i mě je v kalhotách značně těsno. Kleknu si k němu a párkrát jej polaskám jazykem, ale nehodlám se dlouho zdržovat.

Hned na to už Saimon leží na zádech, nohy si přidržuje v kolenou a díky tomu na mě špulí ten svůj šukézní zadeček s tím dokonalý otvůrkem, který jediný mě teď zajímá. Rozepnu si kalhoty a z trenek vytáhnu svůj značně tvrdý penis. Párkrát jej promnu v ruce, zatím co sleduju Saimonův tolik svádivý pohled, kterým mě častuje. Potom ze šuplíku vytáhnu tubičku s gelem, trochu si jím potřu svůj penis a stejně tak Saimonův otvůrek.

Vniknu do něj na jeden příraz a místností se rozlehnout dva výkřiky. Nečekám, rovnou přirážím a to dost tvrdě a rychle. Saimon doslova heká a má co dělat aby udržel nohy, tak mu pomůžu a ty nohy v kolenou podeberu já a on se chytí za kraj stolu, aby i tudy ventilovat svoje vzrušení.

No po chvilce z něj vyklouznu a to se nesetká se souhlasem, ale nedám mu čas na protesty. Nechám ho sesednout ze stolu, a když stojí, otočím ho zády k sobě a donutím jej se položit opět na stůl. Takže teď je pěkně v předklonu a já budu mít ještě lepší výhled na to, jak můj penis bude mizet v jeho útrobách.

Chytnu ho pevně za boky a opět do něj zasunu. Nasadím hned na začátku vysoké tempo a pohled na ten jeho zadek mě vzrušuje ještě víc. Saimon se zvedne na rukách, takže teď se jimi opírá o stůl a díky tomu se i pozměnil úhel, pod kterým do něj přirážím. Cítím, že už budu a tak ještě zrychlím. Momentálně ani nemyslím na Saimona a na jeho orgasmus, teď mě zajímá jen můj výstřik.

Naštěstí Saimon pochopil, že si budu muset pomoct sám, a tak zatím co se jednou rukou přidržuje stolu, aby se pod mými přírazy nezlomil, tou druhou si ho začne divoce honit. Díky vzrušení, které se rozlije jeho tělem, stáhne všechny svoje svaly v těle a to je pro mě konec. Ještě dva přírazy a už mu vyplňuju prdelku svým semenem. Saimon je na tom stejně. Vlastní péče jej taky dohnala k vrcholu a tím mi i zašpinil koberec. Opřu se o jeho záda a začnu vydýchávat prožitý orgasmus. Ale Saimon se začne zničehonic smát.

„Čemu se směješ? On se trochu uklidní a natočí ke mně hlavu.

„Nepřipadá ti to trochu jako deja vu? Když jsme měli poprvé sex, taky toho byl svědkem tenhle stůl. A teď máme první vánoční sex a ten stůl u toho musí být zase. Ty vůbec nemáš smysl pro romantiku,“ a začne se zas smát. Musím uznat, že na tom něco je, a držím se zuby nehty, abych se taky nerozesmál, ale mám chuť jej pozlobit.

„Být tebou bych se nesmál,“ nahnu se k jeho uchu. Saimon se trochu uklidní, ale stále s jiskřičkami v očích se na mě podívá.

„A pročpak?“ řekne rozverně.

„Nemuselo by se ti to vyplatit,“ přičemž se v něm pohnu opět zcela „probuzený.“ Simon ještě stačí nahodit vyděšený výraz, ale to už mu kradu vzduch z plic, jak se vrhnu na jeho rty, a začnu opět náruživě přirážet.