Svět naší (zvrácené) fantazie

Tom

Opět se přehrabuji tou spoustou papírů a faktur. Nebýt Saimona, jistojistě bych se z toho už zbláznil. Máme totiž nový rok a to znamená finančně ukončit ten předchozí a tím pádem vyplnit všemožné papíry a oběhat spoustu úřadů. Šílená otrava.

A do toho ještě Chrisův odchod. Trio je zatím pozastavené a kluci vystupují každý sólo, ale je potřeba co nejdříve najít nového člena. Přece jen byli oblíbení a zákazníkům jejich vystoupení chybí.

Bohužel prozatím každý pohořel. Buď neměl ten správný vzhled, nebo neuměl tančit, ne-li oboje najednou. To jsem pak nechápal, co tady dělají. A vzhledem k nutnosti, nemáme čas zaučovat nějaké zajíčky. Potřebuju někoho, kdo má nějaké zkušenosti s tancem a zároveň to bude pěkný mladík.

Angie

Stojím před dveřmi podniku, kde jsem se rozhodl pracovat. Jen tady a nikde jinde. Tak moc o to místo stojí, že udělám cokoliv, abych tu práci získal. Ano mohl bych jít do jiného baru, ale já neberu jen tak něco, tohle… Prohlídnu si opět celou budovu… Tohle je prostě extra třída a já v žádném pajzláckém bordelu pracovat nebudu, to už mi stačilo a navíc… Tady mě čeká i lepší klientela…

Pořádně a zhluboka se nadechnu a prohrábnu si svoje dlouho světle hnědé vlasy se zelenkavým a fialkovým melírem. Mám rád pozornost a jsem ochotný ji strhnout na sebe za jakoukoliv cenu. Nikdy jsem nechtěl být ten jeden z davu.

Chytnu za kliku dveří a zkusím, jestli je zamčeno. Bohužel je a tak vší silou zabuším na dveře.

Micky

Zrovna umývám a utírám zbytek sklenic ze včerejška, které se mi už nechtělo uklízet, když někdo zabuší na vchodové dveře. Kouknu na plac, jestli tu ještě někdo je, koho bych mohl poslat otevřít, ale vzhledem k tomu, že krom mě je tu pusto a prázdno, musím odložit hadr, utřít si ruce a sám se vydat otevřít.

Otevřu dveře a tam stojí pohledná mladík, který se mi nejdříve chvíli dívá do očí a pak mě sjede pohledem od hlavy až k patě.

„Potřebuješ něco?“ zeptám se netrpělivě. Nemám čas tu jen tak stát a nechat se okukovat nějakým cizím klukem. On se lehce ušklíbne, aby se mu hned na to na tváři rozlil široký úsměv.

„Jdu kvůli té práci tanečníka,“ odpoví a nevím, jestli to udělal nevědomky nebo schválně, ale nasadí sexy pózu a svůdně zamrká. Naprosto intuitivně ho sjedu pohledem a nemůže mi uniknout jeho spokojený výraz.

„Aha,“ odpovím. Není škaredý, naopak… Ale přece jen já mám Dana a ten mi bohatě stačí. „Tak pojď dovnitř. Zavedu tě za šéfem.“ Otevřu dveře více dokořán, aby mohl projít, a když je uvnitř, hned za ním zavřu a zamknu.

Vedu ho kolem baru dozadu a pak po schodech nahoru k šéfovu kanclu. Nejdříve zaťukám a pak opatrně vejdu. Přece jen Tom je poslední dobu dost nevrlý, napjatý a bůh ví co ještě… Nedivím se mu, má toho teď hodně.

„Potřebuješ něco, Tome?“ zvedne hlavu od lejster a při té příležitosti si sundá brýle a promne si kořen nosu. Musí být hodně unavený.

„Já nic, ale přišel další zájemce o místo tanečníka,“ a uhnu trochu stranu, aby mohl do místnosti pořádně vejít i ten mladík a Tom si ho mohl prohlédnout.

Tom

Trochu si povzdechnu, už teď se bojím, kdo to zas přišel. Proto mě překvapí, když do místnosti vejde opravdu pohledný mladík. Tak jsem si aspoň oddechl v tomto směru. Ted ještě jestli umí tančit.

„Máš nějaké zkušenosti s tancem?“ jdu rovnou k věci. Micky mezi tím naznačí, že odchází a my v pracovně zůstali sami.

„Mám,“ usměje se a přejde ještě blíž, „Dokonce už jsem pracoval v podobném, jen méně známém, podniku.“ Prohlédnu si. Myslím, že říká pravdu. Ohledně toho, že má zkušenosti s podobným podnikem. Jeho držení těla a celá aura kolem něj prostě napovídá, že už v nějaké gay baru, či strip baru pracoval.

„Dobře, tak ti doufám nebude vadit mi zatancovat, abych zjistil, jak na tom jsi.“ Ušklíbne se.

„Samozřejmě, že ne.“

Vstanu do stolu a poprosím ho, aby mě následoval. Cestou, když míjíme šatny, zaklepu na jedny dveře a zjistím, jestli už došel Dan. Další názor se vždycky hodí. Proto mě potěší, když ho najdu u toaletního stolku, když se zrovna líčí.

„Dane,“ on přestane dělat linku a otočí se ke mně.

„Copak Tome?“

„Mohl bych tě poprosit, mám tu jednoho nováčka a chci ho vidět při tanci, tak bych byl rád, kdybys šel se mnou a podíval se na to taky.“

„Jistě, jen si dodělám to druhé oko.“

„Dobře,“ zavřu dveře a zamířím na plac.

„Kdo to byl,“ zeptá se…

„Promiň, jak se vlastně jmenuješ?“ uvědomím si, že se ani nepředstavil.

„Oh, omlouvám se,“ natáhne ke mně ruku, „Jmenuju se Angie,“ já ruku příjmu a taky se mu oficiálně představím.

„Tak tohle bychom měli za sebou a teď k tvé otázce. To byl Dan, náš hlavní tanečník. Možná ho znáš pod uměleckým jménem Cherry.“

Angie

Překvapeně zamrkám. Tak tohle byl ten všemi známý a oslavovaný Cherry? To se mi nechce věřit. Nepřišel mi zas až tak extra, jak se o něm mluví. Ale tak první zdání může klamat. Uvidíme…

Dojdeme až přímo do baru, kde jsou stoly a samozřejmě i velké podium. Tom se na mě otočí a prý ať počkám, že se půjde kouknout, jestli je tu už zvukař nebo dýdžej, aby mi mohli pustit hudbu.

Když odejde, zatím koukám kolem sebe a prohlížím si to tu. Tady se mi bude líbit pracovat. Ano, jsem si jistý, že tu práci dostanu. Pohled mi padne na bar a tak stojí ten, co mi přišel otevřít. Než dojde šéf, zabavím se menším pokecem s ním. Přece jen je to fešák…

„Ahojky,“ ozvu se, když on stojí zády a doplňuje nejspíše sklenice s alkoholem. Otočí se ke mně.

„Tak co? Dostal jsi tu práci?“ zeptá se mě a začne pod pultem přede mnou rovnat sklenice.

„Ještě ne, chce vidět, jak tancuju, tak čekám, až domluví hudbu,“ vyhoupnu se na barovou židličku a opřu se o bar.

„Aha,“ odpoví prostě a dál pracuje. Štve mě, že mě tak ignoruje, já mám o něj zájem a on…

„Jak dlouho tu pracuješ?

„Nooo,“ zastaví se a začne přemýšlet, „Už ani nevím, asi dva nebo tři roky. Ono ti to tu rychle uteče, navíc když tě to baví…“ nechá větu nedokončenou a zase se začne věnovat práci.

„Tak to jo. A jak se jmenuješ?“ dnes s tím představováním mám nějak smůlu.

„Micky,“ ani se na mě nepodívá a ani se nezeptá na moje jméno.

„Já jsem Angie.“

„Uhm,“ to je jediné čeho se na svou osobu dočkám. Naštvaně nafouknu tváře, ale on je nevidí, protože furt kouká jinam, jen ne na mě.

„XXX,“ uslyším zavolání svého jména, „Už je to nachystaný, tak se pojď předvést,“ vedle Toma je už i ten Dan. Rozloučím se s Mickym a vydám se na podium.

Jakmile začne hrát hudba, začnu tancovat, jak jsem byl zvyklý. Sexy pózy a pohledy jsou něco, co dělám automaticky. Stejně tak tanec kolem tyče. S ničím nemám problém…

Dan

Sleduju toho mladíka, který se dnes přišel ucházet o místo a musím uznat, že je dobrej. Nejlepší, co tu zatím byl. Ale to jeho sebevědomí, to jak všechno dělá naprosto automaticky, mě trochu děsí. Tom se mi zmínil, že ten kluk má už s podobným podnikem zkušenosti, ale přece jen… Řekl bych, že to nebyl jen tak obyčejný gay a strip bar. Ten určitě pracoval i jinak než tancem, za to bych dal ruku do ohně. A nejsem si jistý, jestli tady chci člověka s podobným smýšlením. Tom si zakládá na tom, že se nejedná o žádný bordel, ale s tímhle by se to mohlo rychle změnit. Na druhou stranu je možné, že se nechce věnovat bývalé profesi a teď chce opravdu jen tančit…

„Tak co na něj říkáš?“ šeptne ke mně Tom a stále ho sleduje.

„Myslím, že je to okej. Vypadá dobře a tančit taky umí. Tak jestli zaujal tebe, na zkoušku bych ho vzal. Nic tím neztratíš,“ odpovím. Netroufám si ho ovlivňovat svými soudy.

„Souhlasím,“ přikývne Tom, „Navíc už opravdu někoho potřebujeme,“ s tím zas musím souhlasit já.

Angie

Hudba dohraje a já si dám pryč z čela vlasy. Trochu mě to unavilo, přece jen jsem se nijak nerozehřál. Krom teda toho pohledu na toho sexy barmana Mickyho.

Sejdu z podia a zamířím k Tomovi a Danovi. Dan se tváří neutrálně a přeměřuje si mě lehkým podezdřívavým pohledem. To Tom se lehce usmívá a mě je jasný, že místo je moje.

„Tak?“ dělám, že výsledek netuším.

„Zkusíme to s tebou,“ řekne Tom, „Jestli máš čas, tak tu dnes zůstaň. Někdo tě tu provede, řekne, co a jak a ty se podíváš, jak tu takový večer vypadá.“

„Mám čas,“ odpovím.

„Dobře. Tak jestli tě můžu poprosit, trošku tu pomoz, aby se to do otvíračky stihlo a pak prostě někoho požádej o prohlídku, on se někdo určitě najde. Já už zase musím do kanclu, ale kdyby cokoliv, tak klidně dojdi.“

„Děkuju.“ Tom odejde a odchází i Dan.

„Počkej,“ zavolám na něj a on se zastaví a otočí se na mě. Přijde, že jsem mu nesedl. „Mohl bych pak přijít za tebou, co se týče prohlídky?“ Musím se o něm dozvědět víc, ať vím, s kým mám tu čest a na co se připravit. Dan se podrbe ve vlasech a je vidět, že se mu do toho moc nechce.

„No,“ zdráhá se odpovědět, „Klidně, ale musím se připravit a pak nevím, jak bude čas.“ Klobouk dolů, neutrální odpověď a dobře mi tím vyfuckoval.

„Dobře, tak uvidíme. Když tak požádám někoho jiného,“ nezbývá mi než to zahrát do autu.

„Jojo,“ a už odchází.

Já se zatím opět rozhlédnu kolem sebe. Myslím, že tady se mi bude líbit, a ani nebylo tak těžké se sem dostat. Na tváři se mi rozlije spokojený a možná i pro druhého lehce děsivý úsměv, nebo spíše úšklebek.

Obrázek Angieho :)