2.BONUS
16. 8. 2020
Sasaru
Společně se Garem, Shinem a Midorim jdeme dnes na koupaliště. Je to první teplý víkend, tak si jej jdeme náležitě užít. Teda spíš oni, já koupaliště nemám moc rád, je tam moc lidí a spousta povyku pro nic, ale když to Garu navrhl, a já viděl to jeho nadšení, prostě jsem mu nemohl říct ne.
Teď se mě drží za ruku a nadšeně vykládá, na co všechno půjdeme a mně se z té představy, tolika tobogánů, ježí chlupy na zádech. Poslouchám ho. Chci, aby si tenhle den užil jaksepatří! Přece jen dnes máme svoje první oficiální výročí, i když se známe skoro celý život. Je mi jasné, že si Garu myslí, že jsem zapoměl, jako ostatně na všechna významná data, ale dnešek jsem si zapamatoval, protože bude speciální! Aspoň v to doufám…
Nevědomky stisknu jeho ruku o něco víc a on mi stisk oplatí, kouzelně se na mě usměje a dál pokračuje v nadšeném povídání.
Konečně jsme došli na koupaliště, kde byla hlava na hlavě. Očividně jsme nebyli jediní, koho napadlo užít si tenhle slunečný den u vody. Zaplatili jsme vstup a jaly se hledání vhodného místa, kde se usadíme. Jeden chtěl být na sluníčku, aby se mohl opalovat, další ve stínu a vzhledem k narvanosti se optimální místo hledalo opravdu velmi obtížně. Nakonec jsme jedno našli, sice bylo trochu dál od bazénu, ale momentálně jsme si nemohli vybírat. Roztáhli jsme dvě deky, vyházeli z batohů ručníky a začali si svlékat trička a kraťasy vlastně byly naše plavky. Ještě boty a ponožky a můžem se vrhnout do té studené vody.
Hovno studené! Ledové to je! Jdu stále dál hlouběji do vody a mám pocit, že za chvilku uteču zpět na břeh. Hlavně ve chvíli, kdy se voda dotkla kritického místa, a já v tu chvíli měl pocit, že se můj penis i koule smrskly na velikost scvrklé švestky.
"PÓZÓR BÓÓÓMBÁÁÁ!" zakřičí Shin, ale já už nestihnu zareagovat. Vedle mě dopadne něco podobné atomové bombě a smáčí to celý zbytek mého těla, který jsem tak urputně chránil před tou ledovou vodou. Tomuhle se říká léčba šokem.
"Ty debile!" zakřičím na něj a už se hrnu k němu, abych jej hned začal topit ve vodě.
"Okamžitě ho nechej!" začne mi kdosi bouchat malými pěstičkami do zad. Ani to nebolí, dokonce je to příjemná masáž. Otočím se a vidím Midoriho s našpulenou pusou a zaťatými pěstmi. Je roztomilé, jak Shina brání, i když se jen škádlíme. Ten samozřejmě využije mojí nepozornosti a okamžitě zase začne topit on mě. Doufám, že moje zlatíčko mě přijde taky zachránit, ale kde nic tu nic. Když Shin usoudí, že jsem dostatečně utopený a napitý vody, tak mě pustí a já můžu vidět, jak se Garu kousek ode mě svíjí v křeči smíchu. To je milé, vůbec se mě nezastal.
"Ty se nesměj!" rozhodnu se hrát pana uraženého. Bude si mě muset získat zpátky.
"Přece by ses nekabonil, když je tak hezky," říká ještě stále rozverně.
"Tsss," prohodím hlavou a dám si pryč z obličeje svoje dlouhé vlasy. Někdo mě chytí kolem pasu a přitiskne se mi na záda. Vím, že je to Garu, i přes ten chlór ve vodě jeho vůni poznám.
"Pšece by šeš nežlobil," začne roztomile žvatlat jako malé dítě. Mám co dělat, abych mu hned neodpustil. V duchu se napomenu a opět se dostanu do role pana nepřístupného.
"Samozřejmě, že se zlobím," pronesu celkem chladně. Jsem rád, že se mi to daří hrát dobře. Je mi jasný, že i Garu ví, že se doopravdy nezlobím, ale to že se mou hraje tuto hru… Prostě miluju to naše škádlení.
"A pročpak?" zeptá se znovu a přesune zpoza mých zad dopředu, obtočím mi ruce kolem krku a vzhlédne ke mně dokonalým štěněčím pohledem. Drž se Sasu, jen se drž. Jen to na tebe zkouší, tak mu nepodlehni.
"Protože jsem čekal, že mě přijde někdo zachránit, ale moje princezna se zasekla na půli cesty bo co," usměju se na něj. Vím, že nemá rád, když mu říkám princezna, ale když já ho tak rád provokuju. Vymstilo se mi to. Kopnul mě do holeně, mám co dělat abych se nesložil.
"Co vím, tak princezna není ta, co zachraňuje, ale je to právě ona, kdo čeká na záchranu," významně zvedne jeho obočí. Užívá si ten pocit, kdy si myslí, že mě má v hrsti.
"To máš asi pravdu, ale já bych chtěl princeznu, co se o mě bude bít. Asi se po nějaké takové podívám," a chci se vymanit z jeho sevření, ale marně. Dokonce se mu podaří si přitáhnout můj obličej blíž.
"To si zkus," zavrčí mi výhružně do rtů, než je spojí do hlubokého polibku. Většinou jsem to já, kdo přebírá iniciativu, ale teď nechávám jeho, aby plenil moje ústa. Jen si ho víc přitisknu k sobě.
"Kluci! Tohle si nechejte na doma!" zakřičí na nás někdo a hned na to na nás začne cákat vodu. Neřekl bych, že Midori někdy takhle zvlčí, ale to je tím, že Shin mu plní první poslední, a naopak Midori se s ním cítí v bezpečí a tak si dovoluje. Odlepíme se od sebe a začnem si užívat vodních radovánek. Dokonce i já se bavím…
Deku balíme a koupaliště opouštíme až hodně pozdě odpoledne. Sice tu je i večerní koupání, ale to jsme já i Garu odmítli. Na jedné křižovatce se s námi rozloučili a my se s miláčkem vydali k nám do bytu.
"Udělám večeři," hlásím se dobrovolně. Stejně většinou vaří Garu.
"Oki, tak já se zatím vysprchuju," a už je zalezlej v koupelně a já slyším tekoucí sprchu. Dojdu do kuchyně a přemejšlím, co udělat. Nakonec rozhodnu namazat chleby máslem a k tomu nakrájet zeleninu. Sotva to dokončím, objeví se v kuchyni Garu. Kolem pasu má omotaný ručník a druhým si suší vlasy. Mám co dělat, abych po něm nevyjel rovnou teď a nedal si ho rovnou tady na naší kuchyňské lince.
"Přestaň se na mě tak koukat," napomene mě Garu, "Měl bys přestat slintat," přistoupí ke mně a jemně mě políbí, a když se chystám polibek prohloubit, tak se odtáhne. Tomuhle říkám mučení. Sedne si na židličku a začne jíst. Frustrovaně si přisednu a taky začnu z jednoho krajíce ukusovat. Snažím se nemyslet na všechny ty věci, které bych s ním tady nejraději dělal. Sním dva krajíce a mám dost.
"Půjdu do sprchy," oznámím a zanesu prázdný talíř do dřezu.
"Oki," odpoví prostě Garu a vůbec ho nějak netrápí můj "malý" problém, ukrytý v kalhotách.
Pustím si teplou vodu a prostě relaxuji. Nejraději bych si pomohl a uvolnil se, ale mám v plánu se s Garem pomilovat, tak se budu ještě chvilku trýznit. Nevím, jak dlouho tam jsem, když usoudím, že bych mohl vylézt. Umyju se a vypnu vodu. Usuším se a též jen v ručníku vylezu z koupelny. Nahlídnu do kuchyně a vidím, že Garu tu není a že umyl nádobí.
Jdu k sobě do pokoje, a když vejdu, a uvidím Gara na posteli, zůstanu stát ve dveřích s otevřenou pusou. Na sobě má dokonalou maidkovskou uniformu a leží na posteli v tak smyslné póze, že jasně vidím, že nemá spodní prádlo.
"Vítejte doma, pane," řekne svůdně a zamrká na mě.
Veškeré ovládání jde do kelu. Během chvilku překonám tu vzdálenost a už ležím nad Garem a zálibně si ho prohlížím.
"Nelíbí se Vám to, pane?" udělá Garu na mě ten svůj dokonalý pohled.
"Právě, že líbí, ale čímpak jsem si to zasloužil?" Garu se natáhne k mojí tváři a lehce si mě přitáhne.
"Krásné výročí, pane," a jemně mě políbí. Takže odtud vítr vane, tohle si pro mě přichystal on. Opravdu ho miluju.
Přebírám iniciativu a režie se chopím já. Líbám ho, hladím všude po těle, a i když mu ta uniforma nehorázně sekne, tak mi zavazí. Dám se do rozepínání a rozvazování všelijakých mašliček. Je jak dáreček, který si musím rozbalit, ale pomalu ztrácím trpělivost tak moc jej chci. Tak moc po něm toužím.
Konečně je všechno dole a já se můžu přisát na tu horkou kůži a dát se do ochutnávání každého místečka na jeho těle. Milovali jsme se tolikrát, a přesto se ho nemůžu nabažit. Vzrušuje mě snad čím dál víc a to, co vymyslel dnes… Fenomenální!
Můj ručník je už dávno dole a tak se naše nahá těla proplétají ve snaze si být ještě blíž a cítít co nejvíce přítomnost toho druhého.
Líbám ho a rukama mu mnu bradavky. Cítím, jak tvrdnou, a neodolám. Odtrhnu se od těch sladkých rtíků a začnu si pohrávat s bradavkama. Lížu je, saju a snažím se jim dát co nejlepší péči. Garu se pode mnou jen svíjí a kouše do rtů, aby nebyl moc hlasitý. Dokonalý pohled, který mě vzruší ještě víc, pokud to vůbec jde. Už teď mám pocit, že jsem na hranici ovládání. Začnu se tedy rty přesouvat přes bříško dolů, až jsem u jeho penisu, který se už taky dost tyčí do výšky. Olíznu ho po celé délce od kořene až po špičku. Garu zalapá po dechu a vydá ze sebe neidentifikovatelný skřek. Začnu jej pomalu sát. Mučivé tempo, ale má to ten účinek jaký chci. Chci jej vyburcovat na maximum, ale nebude moct a bude žadonit...
Zrychluju tempo a hned na to opět zpomalím. Myslím, že se Garu snaží nesouhlasně vrčet, ale nedaří se mu to, na to je až příliš vzrušený a hlasivku mu selhávají, stejně jako celé tělo. Natáhnu jednu ruku k jeho rtům a vsunu tři prsty dovnitř. Garu okamžitě pochopí a začne je ožužlávat. Jakmile jsou dost mokré, okamžitě je přesunu k jeho otvůrku a začnu si pomalu razit cestu, aniž bych ustal ve zpracovávání jeho chlouby ústy. Není to náš první sex a tak ho nemusím dlouho připravovat.
Vytáhnu prsty, a rty se přesunu opět na ty jeho. Další vášnivý polibek. Podeberu jeho nohy v kolenou a lehce na ně zatlačím, tím na mě více vyšpulí zadeček a já mám snadnější přístup k jeho dírce.
"Miluju tě," a začnu do něj pronikat. Garu má lehce napjatý výraz a čeká, dokud v něm nebudu celý. Když se tak stane, pustím mu nohy, které mu on okamžitě obmotá kolem pasu a mě si přitáhne do dalšího polibku.
"Taky tě miluju," načež se pohne, a tím my dá znamení, abych se začal pohybovat. Normálně bych začal pomalu a postupně zrychloval, ale už to nemůžu vydržet, a tak hned na začátku nasadím ostré tempo.
Garu vzdychá moje jméno a pro mě je to jako hnací motor. Už cítím, že za chvíli budu, a tak uchopím jeho penis a začnu jej třít ve stejně ostrém tempu, ve kterém do něj přirážím. Ještě jeden příraz, dva… a je to…prohnu se v zádech a hlasitým výkřikem se do něj udělám. Ještě udělám pár pohybů rukou a už cítím i jeho šťávičku na své ruce.
Pomalu z něho vyjdu a natáhnu se pro papírové kapesníčky, abych nás mohl utřít. Když je hotovo, tak je všechny posbírám a hodím do koše. Ještě si vezmu něco v nočním stolku a vrátím se k svému miláčkovi, který má zavřený oči a tiše oddechuje. Lehnu si k němu a přitáhnu si ho do náruče. Jsem tak rád, že ho mám! Miluju ho!
"Garu? Spíš?" promluvím do ticha.
"Ne, ale chtěl bych," zamumlá a víc se ke mně přitiskne.
"To bude muset počkat, mám ještě něco na srdci." Namáhavě se zvedne na jeden loket a propaluje mě pohledem. Usměju se a políbím ho. Mezi tím šikovně otevřu malou krabičku, kterou jsem si vzal ze šuplíku, a když se od sebe odlepíme, dám mu před obličej jemný prstýnek z bílého zlata. Nechápavě na mě kouká a já se musím opět usmát nad tím, jak rozkošné stvoření to je.
"Vezmeš si mě?"
Garu otevře němě pusu, jeho výraz je zaskočený a v očích se začínají objevovat slzy. Ani nevím jak, ale nejednou se na mě vrhne a s rukama kolem mého krku mě vášnivě líbá.
Beru to jako ano…
PŮVODNÍ KOMENTÁŘE Z E-STRÁNEK:
Nyaaaf
(zakuro, 15. 6. 2013 18:53)
To byla boží povídka. Sladká. A obrázky byly krásné. Asi jsem se rozplynula blahem
boží
(petratetra, 24. 3. 2013 16:09)
super bonus...moc se ti povedl
jůůů
(Yuki, 7. 2. 2013 23:38)
tak tohle jsem nečekala... :)) moc pěkný
Jééé =3
(Rin, 21. 1. 2013 23:33)
Tak sladké zakončení... =) Ti dva sou opravdu nevypočitatelní! Prostě nádhera a nakonec ta žádost.... Úžasné jako celá povídka =3
♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
(Misa-chan, 19. 7. 2012 21:32)
Kawaiii.....♥ Krasné zakončení, krásně povídky...♥ Moc pěkné
---
(katka, 30. 6. 2012 23:44)
to je prostě dokonalé
:)
(barbor, 30. 5. 2012 1:34)
takže. dnešok, teda už včerajšok, ako tak pozerám na hodinky, som strávila čítaním tohto cyklu. bolo to krásne. možno na začiatku mi troška prekážali zdvojené výpovede z iných pohľadov, ale to je subjetívne. musím povedať, že shin a midori boli krásny pár. len to malé si toho prežilo až až. oceňujem, že ho shin zachránil. už si nezaslúžil trpieť. ale to zakončenie v tomto bonuse. som na mäkko. proste skvelé
Naprosto boží!!
(Terry, 28. 5. 2012 22:04)
Chci ti moc poděkovat, že jsi napsala tak skvělou povídku! Začala jsem to celé číst asik před dvěma hoďkama a už jsem to bohužel celé dočetla! Skvělé, skvělé skvělé!!! Máš talent!! Velice by mě potěšilo, kdyby byly přidány další bonusy :D
:o)
(Wierka, 5. 5. 2012 17:28)
úžasné... *-*
DOKONALÉ
(IF, 2. 5. 2012 20:42)
Oukej, poklade... tak musím říct, že to je fakt poprvé, co u tvé povídečky pláču štěstím! Ach bože! To je naprosto dokonalé! Tak nevinně to začalo, smíchy jsem se popadal za břicho! Pak to bylo tak sexy - nojo, dokonale to všechno popisuješ! A nakonec takové překvapení!!! To mi vyrazilo dech a slzy se prostě odněkud vynořily a začaly stékat po tvářích... Ach... ACH!!! Sakra... už nemám co dodat... Je to perfektní!
Kawaiiiiii ^^
(Widlicka, 2. 5. 2012 16:26)
Nádhera :-P
.................
(Rhea, 2. 5. 2012 11:12)
Nádhera, tenhle cyklus se mi moc líbil a za bonusek moc děkuju. :-)
Krása
(Yuki-cat, 1. 5. 2012 9:31)
Jůůůůůůůůůůůůů, to je, tak krásný. Roztomilé a zábavné, hned mám příjemnější ráno.
KOMENTÁŘE Z BLOGU:
Karin | 16. dubna 2019 v 14:43
Moc pěkná povídka. :-D :-P
Komentáře
Přehled komentářů
Krásné... moc krásné. Celá povídka byla úžasná a já děkuju za skvělé čtení...
Krásné
(Hatachi, 2. 8. 2021 22:40)