Nechci čekat
Příspěvky
Díl 3.
2. 1. 2015
Milí zlatí, vy všichni, kdož sem čas od času zavítáte!
Život je nevyzpytatelný a někdy až děsivě bláznivý. Všichni po vás něco chtějí a vy nemáte čas ani chvilku na sebe. Znáte to? Tak vám všem přeju, aby to v tomto roce bylo jinak, abyste si uměli dupnout a říct "ne" a udělat si chvíli jen a jen pro sebe. Ty jsi ten člověk, se kterým budeš každý den, 24 hodin denně, až do smrti. Tak se k sobě chovej hezky, věnuj se sám sobě a zajdi si někdy sám se sebou na rande ;)
Já jsem si čas udělala a bylo to báječné! Učení na státnice a psaní diplomové práce se prostě trošku posouvají a s tím i stres z blížících se šibeničních termínů... ale já jsem si svoje tvoření užila! A tady je plod mého randíčka se mnou samotnou - další díl o E. a R.! Snad se bude líbit, snad vás Eliasovy myšlenky neuspí - a pokud ano, tak konec vás jistě probudí a nabudí ;)
Vám všem, kteří sem stále chodíte a rádi si čtete, co vytvoříme, moc děkujeme a těším se na jakékoliv odezvy na toto pokračování...
S láskou
Vaše IF
Díl 2.
19. 9. 2014
Vážení a milí,
nebudu vás už dále napínat a tady se můžete mrknout na další díl o R. a E. Tento díl vypráví pouze Rou. Je páteční večer - jako dnes - a Rou si vyrazí do baru. Jenže ho to nebaví jako obyvkle. Co se mu honí hlavou, že se ani při tančení v baru nedokáže pořádně uvolnit? Že by v tom byl nějaký muž? ;)
Těším se na vaše názory, komentáře či nápady a dohady, jak by to mohlo pokračovat dál ;) Uvidíme, kdo se trefí :) Za překlepy se omlouvám, zásadně po sobě své věci nečtu ;)
Nebudu vás zdržovat, mrkněte, přečtěte a já si jdu dát kafe, protože tu máme takové ideální kafíčkovské počasí - zahrabat se do dek s knihou, kávou, příjemnou hudbou a na chvíli se ztratit v čase...
Příjemný večer všem :)
Vaše IF
P.S.: Mori se omlouvám, že jsem její příspěvek předběhla, ale snad ji to moc nemrzí a čtenáře to spíš těší, protože to vypadá na dva příspěvky velmi brzy po sobě. A to je super, ne? :)
Díl 1.
1. 8. 2014
Dámy a pánové,
vím, čekáte dlouho. Vím, je to nuda. Pokud se sem občas mrknete, je to pro nás čest a velice si toho vážíme. Někdy se ovšem stává, že nás osud zavane na různá místa (Polsko, Francie, Estonsko) nebo že začneme pracovat. A občas se pak stává, že na psaní není tolik sil a času. Nicméně vám všem chci říct, že na vás myslíme ano, my všechny!
Omlouvám se tedy za nečinnost, za nepřidávání příspěvků, za veškeré vaše zklamání a nervová zhroucení. Vězte, že my jsme na tom podobně, i když možná naše důvody jsu trošku jiné. Doufám tedy, že se sem ještě někdy mrknete - třeba jen tak pro jistotu nebo z nostalgie - a třeba tu objevíte nějaký nový text. Jako třeba teď.
Dámy a pánové, mí milovaní,
rozhodla jsem se napsat nějakou povídku a to čistě jen kvůli vám a pro vaše potěšení. Tento díl jsem napsala rychlostí blesku a doufám, že stejnou rychlostí budu pokračovat i s dalšími. Nebude jich mnoho, ale nějaké budou a doufám, že když budu v koncíh, budu tu mít vás a vaše komentáře, které mě povzbudí nebo poradí, jak dál.
Přeji krásnou noc všem!
Vaše IF